Pohyb / Sport

Cvičení je v mnoha ohledech prospěšné pro mozek

Autor:   | 

Nedávné studie odhalily ucelenější a podrobnější způsoby, jakými cvičení aktivuje a ovlivňuje vnitřní orgány, především mozek.

Podle neurologa Gregoryho Bernse je mozek ve své podstatě jen líný kus masa. Ale když k němu připojíte tělo, které se vydá na procházku nebo běhá, najednou se toto „maso” změní v zázračnou hmotu.

Co se tam vlastně děje?

„Když cvičíme, krevní tlak a krevní proud se zvýší v celém těle, v mozku nevyjímaje,” píše Justin Rhodes, profesor psychologie na univerzitě v americkém Illinois v časopise Scientific  American. „Více krve znamená více energie a kyslíku, díky kterým náš mozek funguje daleko lépe.”

Dřívější výzkumy ukázaly, že se hippocampus, měkká část v mozku ve tvaru mořského koníka, která se vyskytuje na obou stranách mozku a je nezbytně důležitá pro učení a formování vzpomínek, aktivuje během cvičení. Nedávné studie všechny dosavadní poznatky ještě prohloubily a poodhalily další fascinující fakta o tom, jak cvičení ovlivňuje a mění mozek.

thoughts-2-1453101-639x852

Mozek a jeho efektivita

Šedá, vrásčitá hmota, kterou si většina z nás představí, když se řekne mozek, je jen částí toho, co se ve skutečnosti odehrává uvnitř našich hlav. Nedávné studie Univerzity v Illinois, které prověřovaly jak děti, tak starší dospělé jedince, zjistily, že bílá hmota – síť nervových vláken, která spojují a přesouvají mozkové signály z jedné části mozku do jiné – začne být díky fyzickému cvičení víc vláknitá a pevná.

„Čím pevnější a štíhlejší je bílá hmota, tím rychleji a efektivněji bude váš mozek pracovat,” píše Christopher Bergland v časopise Psychology Today. „I menší množství pohybu denně pozitivně ovlivní integritu vaší bílé mozkové hmoty.”

Propojení srdce a hlavy – doslova

Všichni dobře víme, že je cvičení skvělé pro udržování kardiovaskulárního zdraví. Nové výzkumy ovšem ukázaly, že zdravé srdce má také vliv na fungování mozku – a cvičení tedy hraje v tomto životně důležitém spojení významnou roli. Aorta, hlavní tepna v těle, která distribuuje okysličenou krev do celého těla (včetně mozku), je podle výzkumníka Claudina Gauthiera místem, které v našem těle začne tuhnout nejdříve, když stárneme.

Gauthierovy nedávné studie, na kterých se podílel i tým výzkumníků na Univerzitě v Montrealu, odhalily, že starší jedinci, kteří víc cvičí a mají aorty v lepší kodici, podali lepší výkony při realizaci kognitivních testů. „Zachovávání pružnosti cév může být jedním z mechanismů umožňujících, aby cvičení zpomalovalo kognitivní stárnutí,” říká Gauthier. Jaké je z toho poučení? Zdravé srdce znamená zdravou mysl!

jogging-by-the-beach-1408632-639x852

Souvislost mezi svalovou aktivitou a zdravým mozkem

Během cvičení naše svaly produkují bílkoviny, kterým se říká PGC-1alpha. Nedávné studie ukazují, že tento protein pomáhá tříštit kynurenine – látku, která se vyskytuje v krvi, když jsme pod stresem. Když cvičíme, naše tělo produkuje více PGC-1alphy, která vzápětí ničí deprese-způsobující kynurenin. Jak potvrzuje i Maria Lindskog, jedna z neurologů angažujících se ve studii, díky cvičení se tak snižuje riziko výskytu deprese.

Stačí jen 20 minut

Narodili jsme se, abychom se hýbali, ale i tak trávíme hodiny a hodiny denně sezením před obrazovkami. Otázkou je, jak dlouho a jak často by se měl člověk věnovat cvičení, aby z toho jeho tělo a orgány profitovaly. Podle Reynoldse, který na toto téma napsal celou knihu, stačí jen 20 minut denně, hlavně pokud jste doposud nebyli sportovně aktivní. „Prvních 20 minut pohybu zaručí nejvíce zdravotních benefitů. Hlavně v případě, že je řeč o méně aktivním jedinci.”

Není to jen o tom, že díky cvičení můžete zhubnout a pochlubit se užším pasem, ale budete se také cítit více fit a zajistíte si zdravější srdce i mysl. „Když někdo začne s cvičením a zlepší si tím fyzičku, bude mít všeobecně lepší a zdravější život. A to i v případě, že neshodí ani jedno kilo,” říká Reynolds.

Přidejte komentář