Pohyb / Sport

Dlouhé sezení ohrožuje zdraví dokonce i aktivním lidem

Autor:   | 

Ti z nás, kteří musí dlouhé hodiny sedět na jednáních, během různých schůzek a při práci u počítače, by nejspíš měli dostávat rizikové příplatky. Nový výzkum, který shrnuje zjištění 47 různých studií došel k závěru, že lidé, kteří jsou v práci nuceni dlouhodobě sedět, mají zvýšené riziko vzniku rakoviny, kardiovaskulárních chorob, diabetu druhého typu a předčasného úmrtí.

Zdraví mají ohroženo i ti, kteří ačkoliv sedí po dlouho dobu, zároveň dodržují doporučený denní fyzický výkon. (Takže jsem teď sice intenzivně cvičil asi 90 minut, ale nyní dávám všanc mé zdraví a život, abych vám předal tuto zprávu. Není zač.) Ale pro ujasnění, nejnovější výzkum potvrdil, že riziko zhoršení zdravotního stavu „je výraznější u osob s nižší fyzickou aktivitou než u osob aktivnějších.” Ti, kteří vykonávají pravidelnou fyzickou aktivitu, však přesto tráví velkou část svého dne sezením, mají v průměru až o 30 % menší pravděpodobnost, že zemřou ze zmíněných zdravotních důvodů, než ti, kteří měli jen málo nebo žádný pohyb. Lidé, kteří ale celodenní sezení kombinovali s intenzivním tréninkem, měli odhadem o 16 % větší pravděpodobnost, že zemřou z určitých zdravotních důvodů než ti, kteří běžně neseděli tak dlouho.

sedavy zivotni styl

Ve studiích, které byly základem pro tyto závěry, se termín „dlouhodobé sezení” definoval různým způsobem a stejně tak se lišily i definice „vysoké úrovně fyzické aktivity”. Zatímco jedna studie zařadila účastníky, kteří strávili alespoň hodinu denně sezením, další definovala dlouhé sezení jako sledování televize po dobu alespoň pěti hodin denně a v jedné studii se započítávali ti, kteří trávili sezením více než 11 hodin denně. Ať už si to vyložíte jakýmkoliv způsobem, i tak by většina z nás mohla být zahrnuta do kategorie osob s nepřiměřeně častým sezením, jelikož výzkumníci odhadují, že např. více než polovina průměrné populace v USA  většinu svého bdělého života prosedí. Definice kompenzace pomocí fyzického cvičení se v každé studii také hodnotily různě. Vyšší úroveň fyzické aktivity mohlo znamenat od například „alespoň 20 minut denně středně intenzivního cvičení” až po „alespoň sedm hodin týdně”.

Objem času strávený sezením měl významným vliv na zdravotní stav, a to nezávisle na dalších faktorech, které také přispívají ke špatnému zdravotnímu stavu a které jsou také spojeny se sedavým způsobem života, jako je kouření, věk a nadváha. To například znamená, že dlouhé hodiny strávené v židli sice mohou vést k přibývání na váze, nicméně jsou škodlivé, i když se nestanete obézními.

Pět ze 47 studií zahrnutých v tomto obsáhlém výzkumu se zabývala spojitostí mezi časem stráveným sezením a rizikem vzniku diabetu. Nejvýraznější souvislost byla prokázána v jedné konkrétní studii.

Autoři z dostupných výzkumů vyvodili, že ti, kteří tráví dlouhé hodiny sezením mají o 90 % vyšší pravděpodobnost rozvinutí diabetu 2. typu. Poté srovnali tento údaj s lidmi se sedavým způsobem života, kteří zároveň pravidelně cvičili, ale rozdíly nebyly natolik výrazné, aby prokázaly, že toto cvičení je dostačující pro výrazné zmírnění rizika. Dlouhodobé sezení a pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění má méně výraznější souvislost (o 18 %), podobně jako riziko vzniku rakoviny (mezi 13 % a 16 %). Mezi těmi, kdo tráví dlouhé hodiny v křesle zjistila studie vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu, tlustého střeva, vaječníků a rozmnožovacích orgánů.

dlouhe sezeni

Na základě těchto výzkumů pak pro výzkumné pracovníky a pro nás vyvstává otázka – jaké množství sezení je pro nás škodlivé? Kdy začíná být dlouhodobé sezení hrozbou a co mohou přinést různé strategie pro zmírnění jeho rizik, jako například pravidelné pauzy s lehkým cvičením? Studie také nesděluje, které osoby jsou nejvíce ohroženy. Takže co dělat, pokud vás vaše práce, dojíždění nebo způsob trávení volného času prostě připíchne k židli na mnoho hodin denně? Ačkoliv už existují početní zastánci pracovních stolů pro práci ve stoje, ne každý má dostatek prostoru, flexibility a peněz, na to si je dovolit. Dr. David Alter, vedoucí vědecký pracovník Rehabilitačního ústavu v Torontu a vedoucí autor této studie, nabídnul několik tipů, jak omezit prosezený čas a jak zmírnit jeho negativní dopady. Doporučuje:

  • Při práci u stolu se ujistěte, že se přibližně každou půlhodinu na 1-3 minuty zvednete a trochu se protáhnete.
  • Při sledování televize se během reklam postavte nebo si trochu zacvičte (ovšem ne tím způsobem, že dojdete zkontrolovat lednici nebo spíž).
  • Sledujte, jak moc sedíte a zkuste to každý týden postupně a realisticky omezovat.
  • Ve 12 hodinovém dni si zkuste vyhradit nejméně dvě až tři hodiny, kdy téměř nebudete sedět. Pomoci vám mohou různá elektronické zařízení, která je možné přenášet, např. čtěte zprávy v mobilu ve stoje apod.
  • Pochopitelně pravidelné cvičení je přínosné bez ohledu na to, co děláte po zbytek dne: pomůže vám nejen ubrat z množství času stráveného v sedě, ale i snižuje riziko onemocnění a podporuje vás k přirozené aktivitě, takže už vás dlouhé hodiny sezení v křesle nebudou tolik lákat.

pohyb misto sezeni

Přidejte komentář