Jídelníček

Maso vs. zdraví? Možná… Maso vs. klima? Rozhodně! Svět by ho měl jíst méně

Autor:   | 

V diskuzi o zlepšování klimatu se zapomíná na jednu naprosto zásadní věc: maso.

Podle zprávy Komise Lancet je změna klimatu jedním z největších problémů spojených s lidským zdravím a vyžaduje kroky k ochraně obyvatel na celém světě. Ve zprávě se uvádí, že boj se změnou klimatu může lidstvu přinést obrovské výhody pro zdraví, a to především prostřednictvím postupného vyřazování uhlí, využívání obnovitelných zdrojů a zaměření se na nízkouhlíkovou ekonomiku. Ovšem o jednom zásadním problému se zpráva vůbec nezmiňuje, a tím je maso.

Všechna doporučení komise se odvíjí od pevných důkazů o spojitosti mezi emisemi skleníkových plynů, globálním oteplováním a lidským zdravím. Nicméně pokud se zaměříme jenom na energii, nebudeme v boji proti změně klimatu dostatečně úspěšní. Kroky, které nezahrnují omezení světového chovu hospodářských zvířat a konzumace masa, nebudou možné ochránit veřejné zdraví od nepříznivých účinků změny klimatu.

kravy a klima

Sektor chovu hospodářských zvířat je obrovským zdrojem globálních emisí skleníkových plynů, odhadem se na něm podílí 18-51 procenty. Dokonce i podle nejmenšího odhadu produkuje chov hospodářských zvířat více skleníkových plynů než je celosvětová doprava.

Podle jedné z předpovědí bude do roku 2050 tento sektor zodpovídat za 72 % celkového bezpečného prostoru emisí skleníkových plynů způsobených lidskou aktivitou, 88 % bezpečného prostoru využívání biomas a 300 % bezpečného prostoru pro mobilizaci dusíkatých složek v půdách i jinde. Tento odhad by vedl k nezvratným změnám bez ohledu na jakákoli jiná opatření k zmírnění změny klimatu v jiných sektorech ekonomie.

Živočišná výroba neprodukuje jen oxid uhličitý, ale vytváří celé spektrum skleníkových plynů. Je primárním (a nadále narůstajícím) zdrojem metanu a oxidu dusičitého, tedy plynů, u kterých se odhaduje, že budou mít v horizontu 20 let podíl oxidu uhličitého na globální oteplování 84-264krát vyšší. Světlou stránkou je ale skutečnost, že se metan rozpouští nejrychleji ze všech skleníkových plynů, takže změna stravy by měla také okamžitý vliv na změnu klimatu. Omezování masa by také pomohlo zemědělcům využívat efektivněji dusík, což by mělo dvojí vliv, jednak vytváření méně znečišťování a za druhé by lidé měli výživnější látky z jídel, které si vypěstují.

jist mene masa

Není to jen o dobrých životních podmínkách zvířat

Od 70. let se na maso nahlíží jako na problematické z hlediska životních podmínek pro zvířata. Nicméně během posledních desetiletí se tato problematika přesunula k životnímu prostředí, jelikož si uvědomujeme obrovské budoucí vlivy konzumace masa na klima.

Maso nyní zahrnuje i otázky týkající se mezinárodní bezpečnosti jídla, která bude stále hůře zachovatelná, bereme-li v potaz blížící se škody na ekosystému a skutečnost, že maso je neefektivní pro příjem kalorií. Obavy týkající se závislosti, distribuce a korupce v dodávkách jídla jsou oprávněné, ale ve světě čelícím rychlým globálním změnám klimatu se mění se stále vyšším důrazem na ekosystémy a rostoucí lidskou populaci, takže důvodů pro menší konzumaci masa je stále více.

nadprodukce masa

Maso a zdraví: choulostivá otázka

Možným důvodem, proč se Komise Lancet rozhodla zdržet problematiky masového průmyslu je fakt, že neexistuje přímý a univerzální vztah mezi masem a zdravím. Úrovně příjmu zvířecích bílkovin se významně mění v závislosti na dané zemi. V chudých zemích, jakými jsou Čad nebo Bangladéš, může být konzumace masa otázkou přežití. Zatímco lidé v rozvinutých zemích, například Australané, konzumují maso nad rámec zdravého množství. Výživová doporučení pro Austrálii doporučují snižovat konzumaci červeného množství na 455 g týdně (65 g denně) jako snižování rizika rakoviny a kardiovaskulárních chorob, ale Australané konzumují o 42 % více, než je tento doporučovaný příjem. K tomu se navíc větší množství masa vyrobí, než spotřebuje.

I když Food and Agriculture Organization (Organizace pro potravinářský a zemědělský průmysl) říká popravdě, že lidé „by měli mít rozličnou škálu živin a k tomu patřičné znalosti a informace, aby byli schopni se stravovat racionálně“, mnoho lidí se stále stravuje levnými potravinami a masem, což má za následek zátěž ekosystému a jejich vlastního zdraví.

maso a zdravi

Jen velice málo lidí svědomitě přemýšlí nad následky své konzumace masa na planetu. Nicméně důkazy jsou jasné: Země už nemůže uživit obyvatelstvo o počtu 7 bilionů lidí a 70 bilionů zvířat, která jsou chována a každý rok porážena ke konzumaci masa. Nyní se tento problém ještě zhoršuje, protože konzumace masa narůstá rychleji než celková populace.

Ať už se zajímáme o své vlastní zdraví nebo ne, udržení dlouhodobého zdraví populace a stabilizace změny klimatu vyžaduje zásadní snižování globální konzumace masa. Jako vždy mají největší potenciál pro změnu ti, kteří si konzumaci masa mohou dovolit nejvíce a jsou tak za současný problém zodpovědní.  Omezování masa je nejlepší možnost, jak mohou lidé zlepšit své zdraví i změnu klimatu.

Přidejte komentář